Snubní prsteny jsou nejstarším a na světě nejrozšířenějším symbolem trvalého spojení muže a ženy, symbolem manželství. Historie snubních prstenů sahá až do Starého Egypta, kde se začaly používat první kroužky, spletené z papyrosu rostoucího kolem řeky Nilu.
Kroužky bez začátku a konce byly symbolem lásky a naděje. Lidé je nosili na třetím prstu levé ruky, protože byli přesvědčeni, že krev proudí tepnou z tohoto prstu přímo do srdce. Tyto snubní prsteny ale nevydržely dlouho, brzy se opotřebovaly, a tak se zkoušely další různé materiály, jako je konopí, dřevo, kosti, především slonová kost. Jako nejpevnější a nejtrvanlivější materiál byl nakonec upřednostňován kov. Používala se měď, mosaz, železo, později stříbro, zlato. Zasazovaly se do nich drahokamy – rubíny, safíry a hlavně diamanty pro svou nezničitelnost, kroužky se různě zdobily rytím.
Tento zvyk později převzali i Řekové a postupně se rozšířil do dalších zemí světa. A tak se prsten stal nejuznávanějším symbolem lásky. Ruka, na které se nosí, se liší podle země i náboženství. V některých zemích se nosí na pravé ruce, ve většině je ale zvykem nosit prsten na levé ruce. Tento zvyk přijalo i křesťanství, kde je posvěcený svatební prsten vzájemnou zástavou symbolizující věrnost.
Prsteny vyrábíme z tradičních materiálů (zlato, stříbro a platina). Ale i moderních materiálů (palladium, titan a tantal), které jsou vhodné i pro alergiky na nikl nebo jiné kovy.
